Aféra PRAGA 98 nebyla jen skandálem s padělky. Během následujících desetiletí se ukázalo, že v české filatelii se proplétají mocenské hry, krytí spolupracovníků StB a systematické umlčování kritiků. Tento závěrečný díl trilogie ukazuje, co z kauzy zůstává dodnes – a proč důvěra v obor stále chybí.

Rozsah škod a ztracené důvěry

Aféra PRAGA 98 nebyla jen jednorázovým prodejem padělků za milionové částky. Její skutečný dopad byl mmnohem hlubší. Řada sbírek ztratila svou hodnotu, sběratelé přišli o celoživotní investice a desítky klubů postupně utichly. Podle svědectví členů Svazu českých filatelistů právě tato událost spustila odliv mladších sběratelů a vytvořila atmosféru podezřívavosti, která přetrvává dodnes.

Zklamání nebylo jen finanční. Byla to důvěra, která se zhroutila. Členové, kteří dříve věřili znaleckým posudkům a svazovým strukturám, pochopili, že je nikdo nechrání. A místo vyvození odpovědnosti nastalo mlčení.

Mechanismy krytí a umlčování

Aféra odhalila i jiný rozměr – schopnost systému chránit své vlastní elity na úkor pravdy. Kritici, kteří upozorňovali na nesrovnalosti, se stávali terčem útoků, žalob nebo vylučování.

Příklady? Znalci Jan Karásek a Pittermann byli po Benešových článcích veřejně zpochybněni a nakonec odešli z funkcí. Lumír Brendl rezignoval pod tlakem odhalení jeho minulosti ve svazcích StB.
A Jaromír Petřík se stal symbolem umlčování – místo otevřené debaty byl v roce 2021 ze Svazu jednoduše vyloučen.

Výraznou postavou v tomto období byl také František Beneš. Přestože nebyl nikdy oficiálně obviněn z účasti na padělatelských obchodech, jeho dlouholetá role znalce, redaktora časopisu Filatelie a podnikatele v oboru vyvolává otázky o střetu zájmů. Pro část filatelistické veřejnosti se stal symbolem člověka, který se pohyboval na hraně mezi ochráncem oboru a obhájcem sporných obchodů.

Místo ochrany členů tedy přišla disciplína a represe – nástroje, které připomínají metody minulého režimu.

Mezinárodní ostuda

Aféra PRAGA 98 se neodehrávala v izolaci. Šlo o mezinárodní výstavu, kam přijeli sběratelé z celého světa. Zprávy o padělcích a sporných atestech se rychle dostaly do zahraničních kruhů a poškodily pověst české filatelie jako celku.

Ironií je, že ve stejné době stál v čele světové federace FIP československý filatelista Ladislav Dvořáček – osobnost, která mohla být symbolem prestiže. Přesto ho svazové publikace v ČR téměř ignorovaly, zatímco venku byl vnímán jako jeden z největších představitelů oboru. Tento kontrast jen zvýraznil, jak hluboká byla vnitřní krize.

Prolínání filatelie a politiky / StB

Nejcitlivější kapitolou je propojení filatelie s bývalou StB. Ing. Julius Cacka, předseda SČF od roku 2019, je v archivech ÚSTR evidován pod krycím jménem „Libor“. Podle archivních dokumentů byl veden nejen jako spolupracovník StB, ale i jako kontakt sovětské KGB.

Podobně i Lumír Brendl, předseda svazu v letech 1995–2011, čelil vydírání kvůli své minulosti. A jména dalších funkcionářů – například Bedřich Helm – se rovněž objevují v seznamech spolupracovníků.

Tyto skutečnosti zásadně podkopávají důvěryhodnost svazu. Když mají bývalí spolupracovníci represivních složek vést organizaci, která má chránit pravdu a čistotu sběratelství, není divu, že se z ní stává prostředí strachu a nedůvěry.

Dědictví aféry

I více než čtvrt století po aukci PRAGA 98 zůstává její dědictví živé. Zatímco jiné obory dokázaly skandály překonat a vytvořit nové standardy, česká filatelie se stále potýká s následky – od nedůvěry ve znalecké posudky až po neochotu otevřeně debatovat o minulosti.

Mladší generace sběratelů často netuší, proč se o některých jménech a událostech raději nemluví. Ale právě toto mlčení udržuje staré struktury při životě. Svaz ztratil část členské základny, některé kluby odešly úplně a do zahraničí se přenesla pověst, že český trh je zasažen podvody.

Přitom stačilo málo – přiznat chyby, otevřít archivní dokumenty, zapojit nezávislé odborníky a umožnit členům skutečnou kontrolu. To se však nikdy nestalo. A výsledkem je stav, kdy filatelie v ČR působí jako uzavřený svět, v němž se „pravda nehodí“.

Cesta ven

Přestože obraz minulosti je temný, cesta ven existuje. Transparentnost, otevřenost a veřejná debata jsou základními předpoklady, aby se česká filatelie znovu nadechla.

Konkrétní kroky mohou být jasné:

• Zveřejnit archivní záznamy o spolupracovnících StB a jejich působení ve svazu.
• Zajistit nezávislé znalecké posudky a elektronické databáze, aby se předešlo dalším podvodům.
• Obnovit etickou komisi, která nebude nástrojem represe, ale skutečné ochrany členů.
• Dát prostor mladým sběratelům, aby převzali iniciativu a přinesli novou kulturu otevřenosti.

Pokud se toto nestane, česká filatelie zůstane jen varovným příběhem o tom, jak může být krásný obor zničen vnitřními kompromisy a selháním odvahy.

Závěr: Kdo mlčí, kryje viníky

Trilogie o aféře PRAGA 98, propojení filatelie se StB a dnešním dědictví ukazuje jeden jasný obraz: v české filatelii se pravda dlouho hledala obtížněji než padělek mezi originály.

Mlčení, které provázelo tuto aféru, se stalo symbolem – symbolem strachu i pohodlnosti. Ti, kdo varovali, byli umlčeni. Ti, kdo kryli, byli odměněni.

Je na současné generaci, aby se rozhodla, zda chce být jen pasivním svědkem, nebo aktivní silou, která filatelii očistí.

Padělky lze odhalit, ale jen tehdy, když se díváme dostatečně pozorně. Stejně tak je možné odhalit i pravdu, pokud existuje vůle ji hledat.

Česká filatelie má šanci znovu získat důvěru – ale jen tehdy, pokud si přizná vlastní chyby a přestane chránit ty, kteří jí ubližovali.

Kdo mlčí, kryje viníky. Kdo promluví, může změnit budoucnost.

Zdroje a dokumenty

• Archivní materiály a výroční ročenky Svazu českých filatelistů (1995–2024)
• Výpovědi a korespondence Jaromíra Petříka (redakční archiv DoSvetla.cz)
• Veřejné články a analýzy na Infofila.cz
• Soudní dokumenty a rozhodnutí týkající se padělatelských kauz a sporů znalců
• Lustrace ÚSTR a veřejné databáze spolupracovníků StB
• Redakční rešerše a komparace s obdobnými skandály v zahraničí (1998–2025)

**Poznámka redakce:** V článku jsou uváděna jak ověřená fakta z dostupných dokumentů a soudních spisů, tak i názory a tvrzení přímých účastníků či svědků událostí. Tam, kde není možné doložit jednoznačná fakta, jsou informace označeny jako hypotézy, domněnky nebo svědectví. Kompletní metodiku ověřování faktů najdete v sekci Metodika DoSvetla.cz.