Je česká filatelie dodnes rukojmím minulosti? Analýza ukazuje, že v čele svazu a znaleckých komisí často stáli lidé s vazbami na bývalou StB. Co to znamená pro důvěru, transparentnost i trh se známkami – a může se obor ještě očistit?

Úvod: Proč se česká filatelie nedokáže zbavit své minulosti?

Filatelie je více než jen sbírání známek. Je to obor, kde se protínají tradice, vášeň a bohužel i stíny minulých režimů. Právě dlouhodobé působení bývalých agentů StB a osob s pochybnou minulostí v čele filatelistických organizací je jedním z hlavních důvodů, proč dodnes řada sběratelů nevěří v čistotu oboru ani v transparentnost jeho institucí.

Proč je to problém? Důvěra je základ. Bez ní nemohou fungovat ani aukce, ani znalecká posouzení. Kdo dnes hlídá, kdo a s jakou minulostí rozhoduje o autenticitě a hodnotě českých filatelistických pokladů?

Historie SČF po roce 1989: Reálná změna, nebo jen kosmetická výměna?

Po roce 1989 prošla většina českých spolků personální obměnou – ale ve filatelii došlo spíš k plynulému přechodu. Řada funkcionářů SČF a zejména znalci, kteří byli dříve aktivní v době socialismu, zůstali ve vedoucích funkcích i po revoluci. Veřejná lustrace či morální očista téměř neproběhla.

Předsednictva i klíčové komise opakovaně vedly osoby, jejichž jména figurují v seznamech spolupracovníků StB – např. Ing. Julius Cacka (evidenční číslo StB, krycí jméno „Libor“), Walter Müller či další, kteří nikdy svou minulost veřejně nevysvětlili.

Konkrétní jména a vazby: Kdo ovlivňoval (a ovlivňuje) SČF?

Z dostupných dokumentů, výročních zpráv i veřejných registrů vyplývá, že v předsednictvech a výborech SČF od 90. let působilo několik osob s doloženými vazbami na StB:

• Ing. Julius Cacka – předseda SČF od r. 2019, evidovaný jako agent StB i spolupracovník KGB podle záznamů ÚSTR.
• Walter Müller – předseda SČF v letech 2012–2019, také vedený ve svazcích StB pod krycím jménem Fredy.
• Ing. Lumír Brendl – předseda SČF 1995–2011, podle některých svědectví čelil v 90. letech tlaku na základě své minulosti v registrech StB (krycí jméno Pavel a Eda).
• Další členové komisí a revizních orgánů – jména dostupná v oficiálních seznamech, některá se opakují i ve veřejných databázích.

V 90. letech a později se tito lidé podíleli nejen na řízení svazu, ale také na posuzování největších kauz – včetně aukcí, kde šlo o miliony korun.

Funkce a vliv: Proč je minulost tak důležitá?

Kdo sedí v čele svazu, má obrovský vliv na dění v oboru. Rozhoduje o složení komisí znalců, schvaluje atesty pravosti, vytváří pravidla pro aukce i posuzování sporů. Právě proto je minulost těchto osob podstatná – jejich rozhodnutí mohou dlouhodobě ovlivnit hodnotu i osudy vzácných sbírek.

Příkladem je aféra PRAGA 98, kde byli podepsáni znalci s problematickou minulostí a některé klíčové osoby z vedení SČF byly ve stejnou dobu vedeny jako spolupracovníci bývalých tajných služeb. Kdo zaručí, že nebyli ovlivnitelní nebo vydíratelní?

Případ Františka Beneše: Znalec, soudní znalec, podnikatel… a influencer?

František Beneš, dlouholetý předseda komise znalců SČF, majitel časopisu Filatelie a aktivní účastník soudních sporů kolem známek, je dalším symbolem propojení odborného a byznysového světa české filatelie.

Beneš sám není veden jako agent StB, ale jeho role v několika aférách je problematická: vystupoval jako znalec v kauze Fischmeisterových padělků, kde dlouho obhajoval pochybné atesty, zatímco veřejně dehonestoval kritiky. V posledních letech se začal angažovat i ve vedení Sokola, kde údajně vystupuje jako reformátor – ale zkušenost z filatelie naznačuje, že jeho hlavním motivem je často udržet si vliv a kontrolu nad klíčovými procesy.

Podle veřejných registrů je F. Beneš zapsán ve vedení několika firem a spolků – Filatelie, spol. s r.o., Klub Filatelie, Česká obec sokolská, Tělocvičná jednota Sokol Lhotka, PROFIL - Dům filatelie… Vše lze ověřit v obchodním rejstříku.

FILATELIE, spol. s r.o. - Mgr.Ing. FRANTIŠEK BENEŠ
Česká obec sokolská - JUDr. Ing. František Beneš, CSc.

Systémová chyba: Jaký je důsledek dlouhodobé vlády bývalých agentů?

Dlouholetá dominance několika málo osob (často s minulostí u StB či v komunistických strukturách) vedla k uzavřenosti, nedostatku transparentnosti a strachu z otevřené kritiky. Sběratelé, kteří se ozvali, byli často vyloučeni, marginalizováni nebo dehonestováni v odborném tisku.

Případy z posledních let – vyloučení Jaromíra Petříka, aféra Fischmeisterových padělků, opakované střety kolem aukčních pravidel – ukazují, že bez zásadní změny personální kultury nelze obnovit důvěru ve filatelistické instituce v ČR.

Jak dál? Možnosti ozdravení a výzva k otevřenosti

Jednou z mála cest k obnovení důvěry je otevřená debata o minulosti, jasné zveřejnění veškerých lustrací a aktivní zapojení nové generace filatelistů. Bez toho zůstane česká filatelie rukojmím minulosti a několika vlivových hráčů, kteří své pozice nikdy transparentně nevysvětlili.

Každý má právo na druhou šanci, ale pouze tehdy, pokud je ochoten přiznat chyby a pustit k rozhodování nové tváře.

Závěr: Stíny, které nevybledly

Filatelie je krásná disciplína. Ale dokud budou v jejím čele stát lidé s nevyjasněnou minulostí a pochybnou etikou, zůstane ve stínu. Je čas, aby se i česká filatelie podívala pravdě do očí.

Máte další fakta nebo zkušenosti? Ozvěte se redakci DoSvetla.cz.

---

Zdroje: Výroční ročenky SČF, obchodní rejstřík, lustrace ÚSTR, články Infofila.cz, veřejné soudní dokumenty a archivní materiály z let 1990–2025.

**Poznámka redakce:** V článku jsou uváděna jak ověřená fakta z dostupných dokumentů a soudních spisů, tak i názory a tvrzení přímých účastníků či svědků událostí. Tam, kde není možné doložit jednoznačná fakta, jsou informace označeny jako hypotézy, domněnky nebo svědectví. Kompletní metodiku ověřování faktů najdete v sekci Metodika DoSvetla.cz.