Úvod

Shrnutí významu aféry:
Aféra Fischmeisterových padělků a aukce PRAGA PROFIL 98 představuje jeden z největších skandálů v historii české filatelie. Nešlo pouze o prodej padělků a pochybného materiálu za milionové částky, ale především o podezření na systémové selhání institucí, dlouhodobé krytí podezřelých obchodů a nedostatečnou ochranu sběratelů ze strany odborné komunity.

Proč je důležité se k ní vracet i po více než 25 letech:
Případ ukazuje, jak snadno může být pravda potlačena, pokud se spojí osobní zájmy, strach z reputační újmy a nedostatek odvahy otevřeně řešit problémy. Právě otevřená debata o skandálech minulosti je základem prevence budoucích podvodů a nutným předpokladem pro obnovu důvěry v expertní komunitu.

Kauza PRAGA-PROFIL 98

Aukce PRAGA–PROFIL 98, pořádaná při příležitosti mezinárodní výstavy PRAGA 1998, se původně prezentovala jako vrcholná událost pro filatelisty, nabízející vzácné položky s odbornými posudky. Právě zde však došlo k vydražení materiálů, u nichž byly později zpochybněny nejen jejich pravost, ale i okolnosti prodeje a posuzování. Aféra, která následovala, zásadně poškodila důvěru ve filatelistický trh a otřásla důvěrou v odbornou obec i institucionální kontrolu.

Popis aukce a kontext mezinárodní výstavy

Aukce PRAGA-PROFIL 98 se konala 12. září 1998 jako součást programu mezinárodní filatelistické výstavy v Praze. Pořadatelem byl aukční dům Profil, který v té době působil jako významný hráč na trhu, a výstava samotná byla prezentována jako svátek československé i světové filatelie. Katalog lákal na rarity, jejichž popisy doplňovaly odborné posudky renomovaných znalců.

Podle svědectví tehdejších účastníků kolovaly mezi filatelisty zvěsti o mimořádně cenných položkách i o přísnosti, s jakou byly exponáty ověřovány. Atmosféra očekávání a prestiže byla vystřídána šokem, když se krátce po aukci začala objevovat vážná podezření, že některé prodané známky jsou padělky.

Klíčové položky: žilkované známky a Magyar Parlament

Mezi nejvíce diskutované položky aukce patřily zejména tzv. žilkované známky 4K a 10K Pošta Československá 1919 a zcela unikátní známka „Magyar Parlament“. Tyto položky byly vydraženy za rekordní částky – včetně položky číslo 94 (Magyar Parlament), která byla v katalogu označena jako „zcela ojedinělý exemplář, dosud v žádné literatuře nepublikovaný“.

Známky měly všechny formální náležitosti: hlavně značky a atesty renomovaných znalců. Podle pozdějšího zkoumání odborníků a vyjádření části znalců se u části exponátů jednalo o technicky pokročilé padělky. Právě žilkované známky se staly symbolem celé aféry, protože jejich pravost byla opakovaně potvrzena i zpochybňována.

Výsledky aukce vs. tvrzení o stažení položek

Podle oficiálních výsledků byla většina problematických položek skutečně vydražena včetně výše zmíněných známek s žilkovaným papírem. Pozdější vyjádření pořadatelů a znalců (zejména F. Beneše a V. Dražana) však tvrdila, že část těchto známek byla stažena z prodeje kvůli „pochybnostem o pravosti“.

Podle svědectví skutečně některé z těchto známek změnily majitele a dostaly se i do významných zahraničních sbírek (např. Fischmeister).

Popis padělků

Zásadním problémem byly známky na žilkovaném papíru (4K a 10K s přetiskem Pošta Československá 1919) a přetisky na „Magyar Parlament“. Podle některých specialistů (např. Otto Gros, Ludvík Pytlíček) padělky přetisků nebyly na příliš vysoké úrovni, což vyvolalo podezření již během výstavy Praga 1998. Některé z nich byly doplněny znaleckou značkou Gilbert, nebo dokonce prošly nezávislým znaleckým zkoumáním s pozitivním výsledkem.

Postupně se však ukázalo, že některé znaky – například rozmístění či tloušťka písmen v přetisku nesouhlasí s originály.

Zapojení znalce F. Beneše

Významnou roli v celé aféře sehrál František Beneš, český znalec a majitel časopisu Filatelie a člen komise znalců SČF. Obhajoval pravost Fischmeisterových známek a ve svém časopisu Filatelie opakovaně zpochybňoval argumenty kritiků, kteří na nesrovnalosti upozorňovali.

Teprve pod tlakem důkazů a veřejné debaty Beneš připustil, že šlo o padělky. POdle některých účastníků debaty Beneš ve svém článku nezmínil předchozí zkoumání zveřejněné na webu Infofila.cz.

Důkazní vývoj a pozdější uznání padělků

První podrobné porovnání přetisků provedli filatelisté Jaromír Petřík a Zdeněk Jindra s využitím digitálních projekcí a srovnání s ověřenými originály. Do té doby však už byly některé z nich prodány do kolekce Fischmeister. Podle pozdějších svědectví byly některé padělky z kolekce Fischmeister vykoupeny zpět za nižší cenu.

Zpět na začátek článku

Soudní spor Beneš vs. Petřík a Jindra

Po vypuknutí aféry a zveřejnění důkazů o padělcích následoval vleklý soudní spor mezi Františkem Benešem a dvojicí investigativních filatelistů, Jaromírem Petříkem a Zdeňkem Jindrou. Soudní přelíčení trvalo několik let a podrobně zmapovalo nejen okolnosti aukce, ale i fungování znalectví a aukčních domů v ČR.

Argumentace obou stran

František Beneš žadoval soudní ochranu dobrého jména a finanční odškodnění. Tvrdil, že ho články a veřejné vystoupení Jindry a Petříka nepravdivě spojily s aukcí PROFIL–PRAGA 98 a prodejem padělků. Odmítal přímou zodpovědnost za prodej sporných známek, přiznával pouze roli znalce, který materiál ověřoval.

Petřík a Jindra se hájili tím, že zveřejnili doložené skutečnosti na základě veřejných materiálů, katalogů a vyjádření samotného Beneše v jeho článcích. Zpochybňovali nejen pravost některých prodaných známek, ale i transparentnost aukce a postupy znalců, kteří podepsali sporné atesty.

Výsledky a právní důsledky

Soud dospěl k závěru, že nelze nahradit roli policie a plně rozklíčovat odpovědnost za prodej padělků v aukci. Potvrdil však, že Petřík a Jindra prokázali existenci padělků a odvedli záslužnou práci při jejich odhalení. Soud uznal, že prodej sporných známek je promlčený a Beneš za něj nenese přímou trestní odpovědnost.

Významným momentem bylo konstatování, že pochybné materiály opravdu kolovaly v aukčním systému a že selhal jak znalec, tak systém kontrol v rámci SČF. Soud se zároveň pozastavil nad rozsahem obchodování s padělky a nedostatečnou reakcí příslušných orgánů.

Omluva vs. zamítnutí odškodnění

Soud nařídil Petříkovi a Jindrovi zveřejnit omluvu Benešovi, ale zároveň zamítl jeho požadavek na finanční odškodnění (původně požadoval 100 000 Kč od každého). Odůvodnil to tím, že jejich články vycházely z dostupných faktů a že mezi odbornou i laickou veřejností panovala značná nejistota a absence jasných informací.

Soudní spor tak formálně skončil kompromisem – omluvou, ale bez potrestání investigativců a bez jasného určení osobní viny. Pro filatelistickou veřejnost ale zůstalo po verdiktu mnoho nezodpovězených otázek a stopy skandálu nezmizely.

Zpět na začátek článku

Vyloučení Jaromíra Petříka ze SČF

Jaromír Petřík, dlouholetý sběratel, vystavovatel a redaktor, byl v roce 2021 náhle vyloučen ze Svazu českých filatelistů. Jeho vyloučení vzbudilo silné emoce v odborné i sběratelské veřejnosti a stalo se dalším smutným symbolem uzavřenosti a netransparentnosti organizace, která má hájit zájmy svých členů.

Kontext – článek v Merkur Revue

Bezprostředním impulsem k vyloučení Petříka byl jeho osobní článek publikovaný v časopise Merkur Revue (2/2021), kde u příležitosti svých 65. narozenin mimo jiné připomněl starší kauzu padělků a kritizoval práci některých znalců a tehdejší vedení SČF. V článku popsal postup odhalování padělků, soudní peripetie i roli svazových představitelů.

Reakce byla okamžitá – místo otevřené diskuse přišlo z centrály Svazu oznámení o vyloučení. Petříkovi nebyla dána žádná možnost obhajoby či reakce. Nebylo mu sděleno konkrétní, čím měl porušit stanovy ani co konkrétně bylo považováno za urážku nebo nepravdivé tvrzení.

Reakce SČF, způsob vyloučení

Vyloučení bylo podepsáno předsedou SČF Ing. Juliem Cackou, jehož minulost je sama kontroverzní (archivní dokumenty ho evidují jako agenta StB). Ve zdůvodnění stálo pouze vágní obvinění z „poškozování dobrého jména znalců“ – bez možnosti konkrétní obrany, odvolání či mediace.

Vedení časopisu Merkur Revue, pod tlakem svazových struktur, se omluvilo za otištění článku a distancovalo se od jeho obsahu. Tato reakce vyvolala mezi členy obavy, že prostor pro otevřenou debatu v rámci SČF fakticky neexistuje a kritika je trestána vyhazovem.

Odezva veřejnosti a odborné komunity

Vyloučení Petříka se stalo předmětem široké diskuse mezi sběrateli i odborníky. Mnozí označili postup SČF za ostudný a vyjádřili Petříkovi veřejně podporu – například ve otevřeném dopisu na odborných fórech. Některé kluby dokonce na protest opustily svaz nebo omezily spolupráci.

Ironií zůstává, že za své výsledky a vystavovatelské úspěchy byl Petřík téměř současně oceněn na mezinárodních výstavách. Slovenský svaz filatelistů mu nabídnul okamžité členství a možnost vystavovat v zahraničí. Právě tato solidarita části odborné veřejnosti ukázala, že etika, transparentnost a otevřenost mají v komunitě stále cenu.

Zpět na začátek článku

Role Svazu českých filatelistů

Svaz českých filatelistů (SČF) byl založen s cílem chránit zájmy sběratelů, dbát na čistotu oboru a rozvíjet filatelistickou komunitu v ČR. Právě aféra PRAGA 98 a následné události ukázaly, že vedení svazu často selhávalo v základních principech transparentnosti, ochrany členů a etiky. Chronická nečinnost, zamlčování kauz a přezíravý přístup ke kritikům vedly k rozkladu důvěry v tuto instituci.

Historie předsedů (Brendl, Cacka, Beneš, Muller)

Klíčové období kauzy spadá do let, kdy v čele SČF stáli postupně Ing. Lumír Brendl (1995–2011), Walter Muller (2012–2019, † 2019), a od roku 2019 Ing. Julius Cacka. Výraznou roli hrál i František Beneš, a to jako dlouholetý předseda komise znalců a redaktor časopisu Filatelie.

Brendl zpočátku usiloval o vyšetření aféry, ale byl podle jeho vlastního svědectví vystaven tlaku a donucen k rezignaci – mj. s využitím kompromitujících materiálů z doby socialismu. Po jeho odchodu převzali moc lidé, kteří se místo prošetření případů snažili kauzu uzavřít, marginalizovat nebo zpochybnit kritiky.

Julius Cacka, evidovaný jako spolupracovník StB, pokračoval v linii uzavřenosti a represe, což kulminovalo vyloučením Petříka.

Nečinnost, zamlčování, interní zprávy RK

Místo aby SČF hájil zájmy sběratelů, v řadě případů aktivně potlačoval diskusi a zamlčoval fakta. Interní zprávy revizní komise (RK) byly buď účelově nečinné, nebo vznikaly bez spolupráce s těmi, kdo kauzu skutečně řešili. Komise znalců místo včasného varování členů přihlížela kolování padělků a posilovala dojem, že podobné aféry je lepší nechat „vyšumět“.

Výmluvné bylo i mlčení k otázkám padělků v aukcích a ochota vystavit atest na základě povrchního zkoumání. Veřejné odmítnutí nebo bagatelizace podezření se staly běžnou praxí a narušily reputaci SČF nejen doma, ale i v zahraničí.

Etické selhání a porušení stanov

Svaz měl povinnost „chránit sběratele před padělateli“ a zajistit etickou výchovu i odpovědnost znalců. V praxi však docházelo k pravému opaku: padělky se dostaly do aukcí s požehnáním znalců, investigativci byli vylučováni a svazové orgány odmítaly nést jakoukoli vinu.

Nejenže nebyly vyvozeny personální důsledky, ale byli sankcionováni ti, kteří na problémy upozorňovali. SČF tím zcela popřel vlastní stanovy i základní principy fungování občanské společnosti. Následkem byla dlouhodobá ztráta důvěry, odchod některých sběratelských klubů ze svazu a kritika v odborných médiích.

Zpět na začátek článku

Podezření na propojení se StB

Jedním z nejvíce znepokojujících aspektů celé aféry je možný vliv bývalých spolupracovníků StB na klíčová rozhodnutí a atmosféru uvnitř Svazu českých filatelistů. Archivní dokumenty i svědectví zúčastněných naznačují, že minulost některých činovníků SČF byla využívána jako nástroj nátlaku nebo manipulace.

Výskyt jmen ve svazcích

Analýza veřejně dostupných archivů a záznamů Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ukázala, že mezi vedením SČF a členy komisí znalců figurovali lidé, jejichž jména se objevují v seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti. To platí nejen pro předsedu SČF Ing. Julia Cacku, ale i pro některé další aktivní činovníky v klíčových orgánech svazu.

Tyto vazby nikdy nebyly SČF transparentně objasněny ani diskutovány. O to problematičtější je, že právě v okamžicích, kdy šlo o vnitrosvazovou kauzu, docházelo k „náhodným“ únikům kompromitujících informací nebo k diskreditačním kampaním proti kritikům.

Tlak na kritiky (Brendl, Karásek)

Bývalý předseda SČF Ing. Lumír Brendl byl podle svých slov donucen k rezignaci právě pod hrozbou zveřejnění spolupráce s StB z minulosti. V době, kdy chtěl důsledně prošetřit kauzu PRAGA 98 a padělatelské aféry, dostal výhružný dopis a následně byl veřejně dehonestován v časopise Filatelie.

Julius Cacka a StB

Ing. Julius Cacka, předseda SČF od roku 2019, je v evidencích ÚSTR veden pod krycím jménem „Libor“ jako agent StB i jako spolupracovník KGB. Jeho minulost byla opakovaně využita jako zbraň v mocenských bojích uvnitř svazu a ve chvíli, kdy docházelo ke klíčovým rozhodnutím – například vyloučení Petříka – se ukázala absence jakékoli sebereflexe nebo transparentnosti.

Kritici upozorňují, že právě dlouhodobé působení lidí se zkušeností z tajných služeb, schopných využívat diskreditační taktiky, výrazně ovlivnilo, jak SČF reagoval na aféry, konflikty a požadavky na změnu.

Zpět na začátek článku

Závěr a vyhodnocení

Aféra PRAGA 98 zanechala v české filatelii hlubokou jizvu, kterou dosud nelze přehlížet. Nešlo jen o jednotlivé padělané známky nebo spor několika osob – v sázce byla pověst celého oboru a důvěra sběratelů v instituce, které měly být oporou a zárukou férovosti.

Ztracená důvěra sběratelů

Největší škodou, kterou celá kauza způsobila, není jen finanční ztráta z padělků, ale dlouhodobá ztráta důvěry mezi sběrateli, znalci i veřejností. Mnozí zklamaní filatelisté zanechali členství ve Svazu, řada klubů omezila spolupráci a některé sbírky s pochybným původem ztratily tržní hodnotu. Atmosféra podezření a nedůvěry je cítit dodnes.

Selhání institucí

Aféra ukázala, jak snadno se může stát, že místo hájení zájmů členů a ochrany oboru instituce selžou – pod tlakem osobních vztahů, strachu, anebo prostě proto, že je pro ně jednodušší umlčet kritika než čelit pravdě. Nečinnost, zamlčování a popírání problémů vedly k hlubokému morálnímu i praktickému rozkladu důvěryhodnosti SČF.

Potřeba veřejné debaty a očisty

Jedinou cestou k obnově důvěry v českou filatelii je otevřená veřejná debata, transparentní přístup ke všem kauzám a schopnost přiznat chybu. Je nutné revidovat staré struktury, přijmout odpovědnost a umožnit participaci i kritikům a nezávislým expertům. Dokud budou aféry jako PRAGA 98 tabuizovány nebo marginalizovány, nebude možné obor očistit a posunout dál.

Je na celé komunitě, aby rozhodla, zda chce být součástí problému, nebo součástí řešení.

Zpět na začátek článku

🎙 Rozhovor s Jaromírem Petříkem

1. Pane Petříku, kdy jste si poprvé uvědomil, že se na trhu mohou objevovat padělky filatelistického materiálu ve velkém měřítku?

Jaromír Petřík: Že se na českém trhu mohou vyskytovat padělky největších československých rarit, vyplynulo, když jsme společně s majitelem webu Infofila.cz Zdeňkem Jindrou prováděli rozhovory s tehdejším špičkovým filatelistou Ludvíkem Pytlíčkem, který nás upozornil, že největší rarity Československa v exponátu Dr. Fischmeistera na výstavě Praga 1998 jsou pravděpodobně padělky. [rozhovor]

2. Jak jste se dostal ke konkrétním důkazům o žilkovaných padělcích a aukci PROFIL–PRAGA 98?

Vzhledem k tomu, že se v roce 1998 objevily největší československé rarity nově v exponátu Dr. Fischmeistera a vzápětí na aukci Praga-Profil 1998, prohlédli jsme si obrázky těchto známek, které už na první pohled vykazovaly podobné znaky jako Fischmeisterovy padělky. Provedli jsme tedy počítačovou projekci stejně jako v případě Fischmeisterových padělků a tyto známky vykazovaly shodné odchylky přetisků POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919. Známek s podobnou odchylkou přetisků bylo v aukci Praga-Profil 1998 více. Napsali jsme o tom podrobný článek na webu Infofila.

3. Jak reagovalo vedení SČF, když jste na problém upozornil?

Velmi pozitivně reagoval tehdejší předseda SČF Lumír Brendl, který chtěl uvedenou záležitost co nejdříve vyšetřit. Bohužel, jakmile chtěl toto vyšetřování spustit, vzápětí obdržel dopis od znalce F. Beneše, že Lumír Brendl byl evidovaným spolupracovníkem StB a Lumír Brendl okamžitě rezignoval. Po této události se již ve vedení SČF nenašel nikdo, kdo by měl snahu tuto záležitost řešit.

4. Váš článek v MR 2/2021 byl zřejmě spouštěčem vyloučení – čekal jste to?

Přiznám se, že vyloučení ze SČF jsem nečekal. Nikdo mi totiž nikdy nesdělil, v čem jsem ve svém článku neměl pravdu, nebo v čem jsem se mýlil.

Nepochopitelné bylo i jednání majitelů Merkur Revue, když jsem na schůzce redakční rady navrhl, aby se postupovalo podle tiskového zákona, tedy, aby protistrana zveřejnila argumenty, v čem ve svém článku nemám pravdu a já se v následujícím čísle k těmto argumentům vyjádřím. Místo toho vyšla bez mého vědomí v následujícím čísle Merkur Revue omluva za můj článek, aniž bylo zveřejněno, v čem jsem neměl pravdu a vyjádření, že o tomto mém článku ostatní členové redakční rady nevěděli, třebaže jsem všem členům redakční rady tento článek posílal e-mailem více než 1 měsíc před vytištěním časopisu. Též mne okamžitě odvolali z funkce odpovědného redaktora.

5. Byl vám někdy dán prostor se k obviněním ze strany SČF vyjádřit osobně nebo obhájit se?

Ne, nikdy, třebaže jsem všem členům předsednictva SČF tehdy napsal svoje vyjádření k mému článku. Když se rozhodovalo o mém vyloučení, volal mi pouze jediný člen předsednictva, ať se nezlobím, že se zdrží hlasování, já jsem mu odpověděl, že je to v pohodě (věděl jsem, že má podobné problémy, jako měl kdysi Lumír Brendl a snad se bál, že dopadne podobně jako on). Když se hlasovalo o mém vyloučení, tak nakonec hlasoval pro moje vyloučení ze SČF. Závěr si každý může udělat sám...

6. Považujete svůj vyloučení za formu umlčení?

Co jiného.

7. Jak hodnotíte chování dalších osob – svědků, znalců, institucí?

Z předsednictva SČF se nenašel nikdo, kdo by se mne zastal. Několik členů se sice zdrželo hlasování a 1 člen hlasoval proti mému vyloučení, ale to bylo ze strany předsednictva SČF všechno. Bouřit se však začala řada filatelistů např. zde, zde.

Sběratelé známkových zemí sdružení Geophila dokonce napsali protestní petici proti mému vyloučení: petice zde. Také mi přicházely e-maily, v nichž mne řada filatelistů a dokonce i někteří vystavovatelé podpořili tím, že přerušují svoji činnost v SČF.

Jakmile se o mém vyloučení dozvěděli filatelisté ze Slovenska, ozval se mi tajemník KF Nitra pan Ňaršík, zda se chci stát členem jejich klubu a členem ZSF. Přijali mne fantasticky i celé vedení ZSF. Představte si, že už po pouhých dvou letech mne vyznamenali bronzovým odznakem za mimořádnou reprezentaci ZSF na světových výstavách, třebaže běžně se tento odznak uděluje až po 5 letech. A těch poděkování a uznání jsem za tu krátkou dobu dostal více. Ale, to by bylo na samostatný rozhovor.

Též předseda KF Boskovice Ing. Sláma a všichni členové KF Boskovice podali k mému vyloučení ze SČF protest. Dostalo se jim pouze formální odpovědi, že jsem byl vyloučený za poškození dobrého jména SČF jako znaleckého ústavu ve smyslu zákona o znalcích. Čím jsem SČF poškodil, o tom ani slovo. Mezitím předseda KF Boskovice Ing. Sláma zemřel a nový předseda KF Boskovice Josef Opatřil opět vznesl protest proti mému vyloučení a následovala stejná formální odpověď.

Moje osobní připomínka: Byl jsem vyloučený za poškození dobrého jména SČF jako znaleckého ústavu ve smyslu zákona o znalcích. Ale, pokud by si kdokoliv přečetl články pana Beneše o omylech znalců Karáska a Pittermanna ve Filateliích v roce 2004 na základě čehož oba znalci rezignovali ze svých funkcí a byli tímto jako znalci filatelisticky znemožněni, tak, ať posoudí to, co jsem napsal já a co pan Beneš. Neomylný znalec prakticky neexistuje a nevím, zda si právě znalci Kartásek s Pittermanem zasloužili takový konec. I pan Beneš se jako znalec mýlil, když v roce 1998 obhajoval Fischmeisterovy padělky jako pravé známky, na oponenty napsal posměšný článek a ještě v době, kdy jsme počítačovou projekcí odhalili, že Fischmeisterovy známky jsou padělky, tak nám napsal e-mail, že nemá na svém rozhodnutí co měnit a až jsme zveřejnili podrobné porovnání přetisků, z nichž bylo jednoznačně patrné, že při tak velkých odchylkách musí jít o padělky, teprve poté napsal článek do Filatelie, že jde o padělky, aniž jakkoliv zmínil naše zkoumání a zveřejnil to jako svůj objev.

Položím řečnickou otázku: „Kdo si potom zaslouží vyloučení ze SČF?“

8. Jaký byl podle vás skutečný motiv toho, proč se Svaz postavil proti vám?

To se musíte zeptat členů tehdejšího i současného předsednictva SČF, protože o tomto nechci spekulovat a nechávám to na svědomí každého člena předsednictva SČF.

9. Máte naději, že se jednou filatelistická veřejnost dozví pravdu?

Myslím si, že filatelistická veřejnost pravdu zná. Je otázkou, kdo věří prokazatelným faktům a argumentům a kdo věří formálnímu zdůvodnění mého vyloučení ze SČF.

10. Co byste dnes vzkázal mladým sběratelům a lidem, kteří se bojí mluvit otevřeně?

Netroufám si nikomu nic radit, ani vzkazovat. Podívejte se kolem sebe, jaká je nálada v současné společnosti a kolik lidí již doplatilo na jiné názory, než je skupinový názor.
Já na to odpovím citátem: „Co je platný dav, když nemá rozum...“

Zdroje a dokumenty ke kauze

• Výpověď Jaromíra Petříka (2024, redakční archiv)
• Soudní spis: „Padělatelská aféra PROFIL–PRAGA 98“ (originální dokument, redigovaná verze)
• Oficiální dopis o vyloučení ze SČF – sken dopisu na infofila.cz
• Články na webu Infofila.cz: Padělatelská aféra u soudu
• Petice Geophila: ZnamkoveZeme.cz

**Poznámka redakce:** V článku jsou uváděna jak ověřená fakta z dostupných dokumentů a soudních spisů, tak i názory a tvrzení přímých účastníků či svědků událostí. Tam, kde není možné doložit jednoznačná fakta, jsou informace označeny jako hypotézy, domněnky nebo svědectví. Kompletní metodiku ověřování faktů najdete v sekci Metodika DoSvetla.cz.