✍️ Martin • 🕔 9. 11. 2025 •

Úklid za miliony: Jak nemocnice vykrvácely na provozních zakázkách

Obsah článku:

Nejsou vidět jako obří stavební projekty, ale přinášejí stejný korupční zisk. Zakázky na úklid, údržbu nebo parkovací systémy nemocnic se staly ideálním nástrojem, jak legalizovat úplatky a obohatit prověřené firmy. Vyšetřování z posledních let ukazuje, že právě tady se rodí tiché miliardové odtoky z veřejného zdravotnictví. A řada podezřelých firem jede dál.

Úvod

Ve stínu miliardových staveb se v českých nemocnicích roky podepisovaly smlouvy na služby, které by měly být rutinní – úklid, odpad, parkoviště. Jenže právě tyto položky se ukazují jako extrémně výhodné pro vybrané dodavatele, pokud mají správné konexe. Vyšetřovatelé popisují mechanismy, ve kterých hrají roli politické vazby, fiktivní faktury a doslova "obálky do šuplíku". Tento článek rozebírá tři konkrétní případy – FN Bulovka, Krajskou zdravotní a FN Motol – a odhaluje systémové selhání kontroly i zákulisní struktury, které zůstávají v chodu.

Model Bulovka: Fixer, obálky a úklid bez soutěže

V roce 2018 policie odhalila v pražské FN Bulovka korupční síť kolem lobbisty Tomáše Horáčka, která systematicky manipulovala zakázky na úklid a provozní služby. Zcela zásadní bylo, že některé firmy – například První chráněná dílna – získaly milionové kontrakty, aniž by musely soutěžit. Fixer Horáček vyjednal s vedením nemocnice (ředitelka Andrea Vrbovská, ekonomická náměstkyně Marie Nushiová) pravidelný přísun lukrativních zakázek výměnou za provize. Peníze putovaly buď hotově, nebo přes nastrčené poradenské smlouvy.

Horáček s policií spolupracoval a popsal systém „všimného“: každá zakázka nesla přirážku 10 %, z níž část končila u vedení nemocnice. Vyšetřovatelé doložili, že Vrbovská a Novák (její nástupce) přijali celkem miliony korun. Firmy jako MW Dias, které úklid realizovaly, byly přitom opakovaně kritizovány za nekvalitní služby a přemrštěné ceny.

Výsledkem bylo odsouzení hlavních aktérů: Vrbovská a Novák dostali podmínky a pokuty v milionech, Horáček půlroční trest. Přesto se model zakázek bez soutěže a za provizi zachoval i po jejich odchodu.

Krajská zdravotní: Odpad za dvakrát tolik

Kauza z roku 2024 odkryla systém v nemocnicích Ústeckého kraje, který pracoval s ještě větší profesionalitou. Manažeři nemocnic – v čele s Petrem Malým a Pavlem Voralem – ovlivňovali výběrová řízení na provozní služby ve prospěch předem domluvených firem. Úklid, odpad, servisní zakázky – to vše za cenu výrazně převyšující tržní hodnotu. Policie doložila, že například kontrakt na likvidaci nemocničního odpadu byl nadhodnocen o 13,8 milionu korun, z nichž část šla přímo jako úplatek.

Dodavatelé (např. Marius Pedersen, Mediservis) museli kalkulovat s tím, že minimálně 10 % z každé faktury půjde „na zpět“. Tato přirážka byla vyplácena buď v hotovosti (běžně předávané v taškách a obálkách), nebo legalizována přes nastrčené poradenské firmy. Policie popisuje i situace, kdy se úplatky předávaly přímo doma u podnikatele Tomáše Buriana – do lednice ukládal miliony rozdělené na díly pro vedení nemocnic.

Systém byl natolik promyšlený, že každá provozní služba – včetně úklidu a servisu – sloužila jako kanál pro pravidelné odvody. Krajská zdravotní přitom obsluhuje sedm nemocnic a hodnoty smluv šly do stovek milionů. Vyšetřování vede evropská prokuratura a majetek podezřelých byl zajištěn v hodnotě téměř 200 milionů korun.

Motol: Peníze do lednice, zakázky za loajalitu

V roce 2025 se podobný systém odhalil i v největší české nemocnici – ve Fakultní nemocnici Motol. Vyšetřovatelé popsali, že technický náměstek Pavel Budinský vytvořil v nemocnici prostředí, kde si dodavatelé zvykli přinášet hotovostní úplatky pravidelně a bez výzvy. Úklid, malířské práce, opravy – cokoliv mohlo být příležitostí k desátkům.

Jedním z příkladů je malíř Lukáš Novotný, který ročně fakturoval nemocnici okolo 14 milionů Kč. V několika případech předal Budinskému úplatek ve výši 200 až 250 tisíc korun – výměnou za pokračování spolupráce. Peníze byly předávány přímo v kanceláři a Budinský s dodavateli dohadoval „frekvenci platby“ jako obchodní model. „“ ptal se Budinský. Zároveň si vedl poznámky, jakou částku kdo kdy přinesl.

Úklidová firma Sorex, jejímž spolumajitelem je Petr Rejsek, podle vyšetřovatelů získala zakázku jako podmínku za úplatek 3 miliony korun. Peníze opět putovaly „na třetiny“ – část měl dostat Budinský, část ředitel Miloslav Ludvík, část se měla použít na „komunikaci s ministerstvem“. Tento způsob dělení odpovídá i jiným odhalením z případu Motol. Vyšetřování běží a většina osob je ve vazbě.

Společné vzorce: Krátké smlouvy, dlouhá věrnost

Všechny tři případy – Bulovka, Krajská zdravotní a Motol – ukazují na totožné mechanismy. Provozní zakázky, které by měly být transparentní, se stávají platformou pro loajalitu a výpalné. Opakují se taktiky:

  • Smlouvy jsou uzavírány na krátké období (často 1–2 roky), což vytváří tlak na dodavatele, aby „platil“ za prodloužení.
  • Časté využívání rámcových smluv bez soutěže, podlimitní zakázky nebo tzv. „osob pozvaných k jednání“.
  • Návratné úplatky přes fiktivní subdodávky, poradenství nebo hotovost.
  • Úzké personální vazby mezi vedením nemocnice a konkrétními firmami.

Státní dozor často selhává – zakázky pod 2 miliony unikají centrálnímu registru, a etické komise zdravotnických zařízení nemají reálné nástroje. V důsledku tak vzniká systém, kde loajální dodavatel „čistí podlahy“, ale i účty svých politických patronů.

Závěr

Úklidové a provozní zakázky v nemocnicích představují jeden z nejméně kontrolovaných a nejvíce zneužívaných segmentů veřejného zdravotnictví. Navenek nevinné služby se uvnitř systému staly nástrojem ke generování úplatků, odměňování loajálních firem a upevnění mocenských struktur. Bez důsledného dohledu a vynucování odpovědnosti zůstane korupce v provozních výdajích tichým, ale neúnavným odtokem veřejných peněz. Příští článek v trilogii se zaměří na to, jak farmaceutické firmy dál ovlivňují nemocnice – a proč to systém přehlíží.

Zdroje a dokumenty

  • Česká tisková kancelář. Policie obvinila ředitele Krajské zdravotní a další osoby. ČTK, 20. února 2024.
  • Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 3T 56/2020-1125, ve věci Vladimíra Dbalého, 2021.
  • Transparency International ČR. Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek ve zdravotnictví. Praha, 2023.
  • Reportáž České televize – pořad Reportéři ČT: "Když úklid vydělává víc než operace", vysíláno 14. března 2024.
  • Obžaloba Vrchního státního zastupitelství v Praze ve věci FN Motol, sp. zn. 4 VZV 21/2025.

**Poznámka redakce:** V článku jsou uváděna jak ověřená fakta z dostupných dokumentů a soudních spisů, tak i názory a tvrzení přímých účastníků či svědků událostí. Tam, kde není možné doložit jednoznačná fakta, jsou informace označeny jako hypotézy, domněnky nebo svědectví. Kompletní metodiku ověřování faktů najdete v sekci Metodika DoSvetla.cz.


Komentáře

Váš komentář bude zveřejněn až po schválení redakcí nebo se přihlaste.