Změnily se jen kulisy. Místo obálek s penězi dnes přichází honoráře za přednášky, poradenské smlouvy nebo luxusní konference v zahraničí. Farmaceutické firmy dál utvářejí rozhodování lékařů a nemocnic, často skrytě a mimo veřejnou kontrolu. Investigativní analýza ukazuje, jak tento vliv funguje dnes – a proč se mu nikdo neodváží postavit.

Úvod

Na papíře to vypadá dobře: etické kodexy, transparentní registry sponzoringu, zákazy darů. Ve skutečnosti ale farmaceutický průmysl dál ovlivňuje české lékaře i nemocnice skrytými metodami – a tiše. Mnohé z technik nejsou na první pohled nelegální, ale vytvářejí závislost systému na penězích velkých firem. Tento článek mapuje současné metody ovlivňování, konkrétní případy a neschopnost státu tyto praktiky reálně regulovat.

Modely vlivu: Od kongresů po ghostwriting

Farmaceutické firmy změnily taktiku. Otevřený úplatek vystřídaly důmyslnější nástroje, které se formálně tváří jako legální spolupráce: honoráře za přednášky, „poradenské smlouvy“ nebo sponzoring mezinárodních kongresů. Lékař, který často předepisuje konkrétní přípravek, je následně pozván jako expert na sympozium do Dubaje – vše hrazeno. Jde o motivaci? Odměnu? Tichý závazek?

Další běžnou praxí je tzv. ghostwriting – odborný článek o účincích léku sepíší zaměstnanci firmy, ale pod publikací je podepsán renomovaný český lékař. Ten tím získává odborný kredit, firma zase marketingový nástroj, který na první pohled působí akademicky. Vzniká tím iluze vědecké nezávislosti, která fakticky neexistuje.

Firmy také sponzorují odborné srazy, přednášky nebo vzdělávací portály, které ale ve skutečnosti slouží jako propagace jejich produktů. A protože systém vzdělávání lékařů je podfinancovaný, lékaři se často této pomoci nebrání – i když dobře vědí, že jde o protislužbu.

Případ Krkoška: Tiché přiznání, hlasitý signál

V roce 2023 se u Okresního soudu v Ostravě odehrálo nenápadné, ale výmluvné přiznání. Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (hnutí ANO) se přiznal k organizování úplatků lékařům, když působil jako vysoký manažer ve farmaceutické firmě. Podle rozsudku zařizoval, aby „bonitní“ lékaři dostávali odměny za to, že předepisovali konkrétní zdravotnické prostředky – především pro diabetiky.

Soudní materiály ukázaly, že úplatky měly podobu sponzorských darů, falešných smluv o konzultacích a přednáškové činnosti. Krkoška dostal pouze peněžitý trest ve výši 200 000 Kč, protože se přiznal a spolupracoval. Firma, která mu úplatek umožnila a následně i pokutu uhradila, nebyla nijak sankcionována. Žádná lékařská komora nevydala veřejné stanovisko.

Krkoškův případ tak ukazuje nejen systémovou praxi uvnitř farmabranže, ale i naprostou nechuť profesních a státních orgánů problém řešit. Ticho po léčbě – doslova.

Pasivní stát: SUKL, komory a etika na papíře

Český systém dohledu nad farmaceutickým trhem působí na papíře komplexně – ale v praxi chybí důslednost i ochota vyvozovat důsledky. Ústav pro kontrolu léčiv (SUKL) sice eviduje reklamní aktivity firem, ale chybí mu kapacita i pravomoci k vyšetřování skrytých forem ovlivňování. Jeho inspektoři mají omezený mandát a odhalování simulovaných konzultací nebo ghostwritingu je prakticky nemožné.

Etické komise (např. u České lékařské komory nebo AIFP) z velké části fungují formálně. Veřejná napomenutí lékařům za konflikt zájmů jsou extrémně vzácná, přestože někteří specialisté pobírají od farmaceutických firem stovky tisíc ročně. Na dotazy novinářů reagují mlčením nebo odkazy na interní předpisy.

Politická reprezentace s tématem léta nepracuje – naopak, někteří bývalí politici (včetně Krkošky) nacházejí ve farmacii pracovní uplatnění. Dotační podpora nezávislého lékařského vzdělávání je minimální. Výsledkem je situace, kdy se etika outsourcinguje na firmy samotné – a veřejný sektor jen přihlíží.

Mapa vlivu: Kdo platí, kdo mluví

Na základě výročních zpráv AIFP a veřejně dostupných dat z registru Transparentní spolupráce lze rekonstruovat přímé finanční toky mezi farmaceutickými firmami a českými zdravotníky. Jen v roce 2023 vyplatily členské firmy AIFP zdravotníkům přes 320 milionů Kč – z toho většina šla na „vzdělávací aktivity“ a „odborné konzultace“.

Například:

• Firma Sanofi vyplatila 14 milionů Kč za externí konzultace, především v diabetologii.
• Pfizer hradil letenky a pobyt pro 112 lékařů na evropský kongres onkologie (cca 8,5 milionu Kč).
• Novartis spolufinancoval vzdělávací portál zaměřený na roztroušenou sklerózu – 2 miliony Kč.

Konkrétní jména lékařů jsou dohledatelná jen u části plateb – většina firem se odvolává na GDPR a zveřejňuje jen souhrnné částky. Právě to vytváří neprůhledné prostředí, kde „kdo platí, ten mluví“, ale veřejnost nemá šanci zjistit komu.

Závěr

Farmaceutický průmysl nadále drží vliv na rozhodování v ordinacích i na konferencích. Formálně legální cesty skrytého sponzoringu a symbolických „poradenství“ ve skutečnosti vytvářejí závazky, které deformují rozhodování o léčbě. Stát zůstává pasivní a profesní organizace nečinné. Pokud nedojde ke změně přístupu, bude „léčba na míru“ dál podléhat ne pacientovi, ale dodavateli.

Zdroje a dokumenty

• Rozsudek Okresního soudu Ostrava č. j. 4T 28/2023 ve věci Jana Krkošky, 2023.
• Transparency International ČR. Farmaceutický sektor a etika sponzoringu. Praha, 2022.
• Ústav pro kontrolu léčiv (SUKL). Zpráva o dohledu nad farmaceutickým trhem, 2024.
• Výroční zprávy AIFP – Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, 2021–2024.
• Seznam Zprávy. Krkoška přiznal úplatky lékařům, pokutu platil farmaceutický koncern. 12. května 2023.

**Poznámka redakce:** V článku jsou uváděna jak ověřená fakta z dostupných dokumentů a soudních spisů, tak i názory a tvrzení přímých účastníků či svědků událostí. Tam, kde není možné doložit jednoznačná fakta, jsou informace označeny jako hypotézy, domněnky nebo svědectví. Kompletní metodiku ověřování faktů najdete v sekci Metodika DoSvetla.cz.