Překonali ministry, přežili vlády. Ředitelé velkých nemocnic se stali téměř neodvolatelnými figurami, které si vytvořily vlastní systém moci, vlivu a loajálních struktur. Jejich jména se objevují v korupčních kauzách i politickém zákulisí, přesto zůstávají na svých místech – nebo se do systému tiše vracejí. Jak funguje stínové řízení nemocnic?

Úvod

Když v únoru 2025 propukla kauza FN Motol a objevilo se jméno Miloslava Ludvíka mezi obviněnými, padla otázka: jak je možné, že tento muž vedl největší nemocnici v zemi přes dvě dekády bez přerušení (s výjimkou postu ministra)? A proč ho nikdo za celou dobu důsledně neprověřil?

Ve vedení českých nemocnic se v posledních 20 letech vytvořila specifická kasta „profesionálních ředitelů“, kteří přesluhují, opakovaně obcházejí výběrová řízení nebo se přesouvají z jedné nemocnice do druhé. Mají politické krytí, mediální vliv a v některých případech i vlastní sítě dodavatelských firem, právníků a poradců. Tento článek mapuje, jak tato stínová moc funguje, a proč ji nikdo nehlídá.

Případ Ludvík: Ministr, ředitel, insider

Jméno Miloslav Ludvík je symbolem stability i neprůhlednosti. Ředitelem FN Motol se stal už v roce 1998. Ve funkci přežil šest ministrů zdravotnictví, působil dokonce jako ministr (2016–2017) a přesto se po odchodu z politiky vrátil zpět do ředitelského křesla.

Podle informací z vyšetřování kauzy Motol měl Ludvík osobně profitovat z úplatků, které přicházely přes jeho technického náměstka Pavla Budinského. Získané peníze byly rozdělovány „na třetiny“ a část končila u samotného ředitele. Vyšetřovatelé navíc popsali, že Ludvík spolupracoval s vybranými firmami, kterým pomáhal k zakázkám výměnou za provize.

Přesto všechno Ludvík zůstával ve funkci až do zásahu NCOZ v roce 2025. Předtím nebyl nikdy veřejně napomenut, kontrolní zprávy ministerstva sice zmiňovaly neprůhledné tendry, ale bez konkrétní odpovědnosti. Případ Motol ukázal, že Ludvík nebyl „jeden špatný článek“, ale důsledek systému, kde ředitel může sedět ve funkci 20 let – bez rotace, bez výběrového řízení, bez odpovědnosti.

Kádrová moc: Výběrová řízení jako formalita

Jedním z hlavních mechanismů, jak si ředitelé udržují moc, je kontrola nad výběrem svých nástupců či spolupracovníků. Výběrová řízení se často vypisují formálně – s předem daným výsledkem. Podmínky jsou šité na míru „vhodnému kandidátovi“, komise složená z loajálních osob, oponenti jsou vyřazeni kvůli formálním chybám.

Například v roce 2022 bylo vypsáno výběrové řízení na ředitele FN Plzeň – ale již dopředu se v kuloárech vědělo, že post má připadnout Václavu Šimánkovi, který funkci do té doby zastával bez výběrového řízení. Veřejná kontrola procesu byla nulová, média měla přístup jen k tiskovým zprávám. Výsledek? Šimánek byl „zvolen“ jediným hlasem v komisi, ostatní kandidáti byli vyřazeni.

Ředitelé pak dále jmenují ekonomické náměstky, šéfy technického úseku nebo IT oddělení – lidé, kteří mají v rukou zakázky za miliardy. Bez jasných pravidel, bez výběrových řízení, často jen na základě důvěry. Tento systém kádrů je klíčem ke kontinuitě moci i při změnách ve vládě.

Ochranné štíty: Proč nefunguje kontrola zvenčí

Fakultní nemocnice jsou přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví, ale v praxi je dozor nad jejich hospodařením formální a neefektivní. Ministerstvo sice schvaluje výroční zprávy a jmenuje ředitele, ale kontrolní mechanismy často selhávají. Kontroly probíhají jednou za několik let, a i když odhalí pochybení, většinou chybí přímá odpovědnost konkrétních osob.

Nezávislé instituce jako Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) upozorňují na systémová selhání – od předražených zakázek po porušení zákona o veřejných zakázkách. Jenže jejich závěry mají omezený dopad: nemohou vymáhat změny, nemohou odvolávat viníky. Veřejnost se o zjištěních často ani nedozví.

Další vrstvou ochrany je právní servis a krizové PR. Ředitelé uzavírají smlouvy s advokátními kancelářemi a mediálními agenturami, které mají za úkol eliminovat riziko reputační i trestní. V několika případech došlo k podezření, že právě z těchto zdrojů byly financovány i politické služby – například mediální tréninky pro kandidáty, kteří později kryli stávající management.

Závěr

Stínový management nemocnic je možná nejméně viditelnou, ale nejvlivnější strukturou českého zdravotnictví. Ředitelé, kteří sedí ve funkcích desítky let, kontrolují miliardové rozpočty, dosazují vlastní lidi, tvoří alianční sítě a chrání se navzájem. Systém výběrových řízení je formální, kontrolní mechanismy slabé a odpovědnost téměř žádná.

Pokud má být zdravotnictví skutečně spravováno transparentně, je nutné nastavit pevná pravidla pro jmenování a odvolávání ředitelů, zavést povinné výběrové řízení s veřejnou účastí, časové omezení mandátu a efektivní dozor. Jinak budou nemocnice dál řízeny nikoli z ministerstva – ale zevnitř, potichu a bez kontroly.

Zdroje a dokumenty

• Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR o jmenování ředitelů FN Motol, FN Plzeň, VFN Praha, 2013–2024.
• Kontrolní závěry NKÚ k hospodaření fakultních nemocnic, 2021–2023.
• Výroční zprávy nemocnic FN Motol, FN Bulovka, FN Ostrava, 2017–2024.
• TI ČR. Studie o transparentnosti a kontrolních mechanismech v nemocnicích, 2022.
• Reportáže pořadu Reportéři ČT, cyklus „Ředitelé bez mandátu“, 2024.

**Poznámka redakce:** V článku jsou uváděna jak ověřená fakta z dostupných dokumentů a soudních spisů, tak i názory a tvrzení přímých účastníků či svědků událostí. Tam, kde není možné doložit jednoznačná fakta, jsou informace označeny jako hypotézy, domněnky nebo svědectví. Kompletní metodiku ověřování faktů najdete v sekci Metodika DoSvetla.cz.