Korupční kauza na pražském magistrátu: policie obvinila šest lidí a dvě firmy

✍️ Martin • 🕔 23. 8. 2026 •

Korupční kauza na pražském magistrátu: policie obvinila šest lidí a dvě firmy

Obsah článku:

Pražský magistrát dostal už v roce 2024 varování před vazbou úředníka na rodinnou firmu. Kontrola střet zájmů odmítla. Nyní zasáhla policie.

Anonymní podnět už v roce 2024 popsal vztahy, které dnes prověřuje policie. Magistrátní kontrola střet zájmů odmítla a přijala vysvětlení, že případy rodinné firmy převzal ředitelův podřízený. Podle médií jsou nyní stíháni oba úředníci.

Policie obvinila šest lidí a dvě firmy kvůli podezření na organizovanou korupci kolem pražského magistrátu. Nejdůležitější otázka však nezačíná u červencové razie. Praha dostala konkrétní varování už před dvěma lety – a její kontrolní systém dospěl k závěru, že se nic podezřelého neděje.

Po policejním zásahu na pražském magistrátu se politici začali přít, pod čí politickou gesci dotčený odbor patřil. Primátor Bohuslav Svoboda požadoval vysvětlení od Pirátů, zatímco Piráti upozorňovali, že individuální rozhodování v přenesené působnosti politici řídit nesmějí.

Tento spor ale překrývá podstatnější problém. Už v březnu 2024 dostal magistrát upozornění na možné propojení vedoucího úředníka s firmou jeho partnerky a bratra. Podnět popisoval také napojení firmy na stavební společnosti, které potřebovaly rozhodnutí úředníkova odboru. Město oznámení prověřilo a odložilo jako nedůvodné.

O dva roky později policie podle médií vyšetřuje velmi podobný mechanismus. Nejde proto jen o otázku, zda jednotliví obvinění spáchali trestný čin. O jejich vině může rozhodnout pouze soud. Už nyní je ale namístě zkoumat, jak magistrát s konkrétním varováním naložil, podle jakých pravidel postupoval a proč považoval své prověření za dostatečné.

Šest lidí, dvě firmy a podezření na organizovanou skupinu

Policejní zásah v budově magistrátu ve Škodově paláci proběhl 21. července 2026. O den později bylo zahájeno trestní stíhání šesti fyzických a dvou právnických osob. Rozsah stíhání potvrdil mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Podle oficiálního vyjádření citovaného Českou televizí měli obvinění vystupovat jako organizovaná zločinecká skupina s rozdělenými rolemi. Mezi obviněnými jsou dvě úřední osoby. Právní kvalifikace zahrnuje účast na organizované zločinecké skupině, zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, neoprávněné podnikání a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozsah obvinění se u jednotlivých lidí a firem liší.

Státní zastupitelství jména obviněných ani názvy stíhaných společností nezveřejnilo. Seznam Zprávy, iROZHLAS a další média jako dva obviněné úředníky označují ředitele odboru pozemních komunikací a drah Aleše Krejču a jeho zástupce Jana Krejčího. Oba zůstali zaměstnanci magistrátu, ale vedení je umístilo na překážky na straně zaměstnavatele. Do práce tedy nechodí. Trestní stíhání není vedeno vazebně.

Varování přišlo už v roce 2024

Firma partnerky a bratra

V polovině března 2024 obdržel tehdejší náměstek primátora Zdeněk Hřib anonymní e-mail. Jeho autor upozorňoval na vztah Aleše Krejči ke společnosti Dopravní inženýring Praha, zkráceně DIP. Firma vznikla v roce 2014. Podle veřejných rejstříků ji z poloviny vlastní Krejčova partnerka Petra Hrušková a z poloviny jeho bratr Jiří Krejča.

Oznámení podle zjištění Seznam Zpráv tvrdilo, že Aleš Krejča firmu přes blízké osoby fakticky ovládá. Upozorňovalo také na její klienty: stavební firmy, které ke svým projektům potřebovaly rozhodnutí odboru vedeného právě Krejčou. Pisatel zmínil i absenci webových stránek, virtuální sídlo firmy a majetkové vazby v rodině.

Anonymní podnět nebyl důkazem trestné činnosti. Obsahoval ale konkrétní jména, firmu, rodinné vztahy i popis možného ekonomického mechanismu. Nebyl to obecný vzkaz typu „na odboru se uplácí“. Právě proto je podstatné, jak hluboko následné prověřování šlo.

Hřib podnět předal řediteli magistrátu

Zdeněk Hřib potvrdil, že oznámení obdržel. Protože šlo o státní správu vykonávanou v přenesené působnosti, předal je tehdejšímu řediteli magistrátu Martinu Kubelkovi a odboru právní podpory. Nezasahovat do výsledku konkrétního správního řízení bylo správné. Předání podnětu odpovědné úřední struktuře ale nemohlo být poslední otázkou, pokud závěry prověření působily nepřesvědčivě nebo příliš formálně.

Kubelka uvedl, že oznámení postoupil podle vnitřních pravidel a na další prověřování už neměl vliv. Magistrát následně podle svého mluvčího provedl standardní šetření. Jeho závěr byl jednoznačný: tvrzení oznamovatele se podle města nepotvrdila.

Magistrátní kontrola střet zájmů nenašla

Rozhodující byl formální zápis

Dokvětla.cz nemá celý kontrolní spis z roku 2024 k dispozici. Seznam Zprávy, které závěrečnou zprávu získaly, popsaly několik hlavních argumentů. Kontrola zdůraznila, že Aleš Krejča nikdy ve společnosti Dopravní inženýring Praha oficiálně nefiguroval. Absenci firemního webu nepovažovala za pochybení a odmítla také představu, že by ředitel mohl ovlivňovat rozhodnutí, která musí splňovat zákonné podmínky.

Právě zde se objevuje první zásadní slabina. Podnět netvrdil pouze to, že je Krejča skrytým vlastníkem. Tvrdil faktický vliv přes partnerku a bratra a ekonomické propojení s klienty jeho odboru. Ověření, že jméno úředníka není v obchodním rejstříku, proto nemohlo samo odpovědět na podstatu oznámení.

Kontrola se ptala také samotného úředníka

Magistrát si vyžádal vyjádření Aleše Krejči. Ten potvrdil, že Jiří Krejča je jeho bratr. Podle závěrečné zprávy také uvedl, že na možný střet zájmů zaměstnavatele několikrát upozornil a že případy, v nichž před úřadem vystupovala DIP, předal podřízenému.

Prověření nakonec uzavřelo, že Krejča ve střetu zájmů není a nedopustil se ani neetického či protiprávního jednání. Veřejnost dosud nezná seznam úkonů, na jejichž základě k tomuto závěru došlo. Není jasné, zda kontrola zkoumala například bankovní dispoziční práva, autory elektronických dokumentů, interní e-maily, přidělování spisů nebo výpovědi klientů DIP.

Právě takové důkazy mají nyní podle médií tvořit významnou část policejní verze případu.

Případy rodinné firmy převzal ředitelův podřízený

Jan Krejčí jako řešení možného střetu

Podřízeným, kterému měl Aleš Krejča agendu firmy DIP předat, byl Jan Krejčí. Právě jeho média označují za druhého obviněného úředníka. Podle policejních materiálů popsaných Seznam Zprávami se měl i Jan Krejčí podílet na tvorbě projektových dokumentací, a to prostřednictvím firmy JMCC a rovněž pro společnost DIP. Odměny si měl nechávat posílat na účet své manželky.

Ani tato tvrzení zatím neposoudil soud. Už samotná posloupnost ale vyžaduje vysvětlení: město přijalo jako ochranu před střetem zájmů předání případů podřízenému, kterého policie podle médií nyní stíhá ve stejné kauze.

Bylo předání spisů vůbec formálně vyřešenou podjatostí?

Paragraf 14 správního řádu stanoví, že úředník je vyloučen z úkonů, pokud jeho vztah k věci, účastníkovi nebo zástupci vyvolává důvodné pochybnosti o nepodjatosti. Zákon zároveň říká, že za formálně vyloučeného úředníka má být určena osoba, která k němu není ve vztahu podřízenosti.

Bez správních spisů nelze tvrdit, že magistrát tento paragraf porušil. Nevíme totiž, zda Aleš Krejča podal formální oznámení podjatosti, zda o jeho vyloučení vzniklo usnesení, nebo zda šlo jen o organizační delegaci podpisu. Právě tyto dokumenty však musí město zveřejnit nebo alespoň přesně popsat. Jinak nelze ověřit, zda byl střet skutečně právně řešen, nebo pouze odsunut o jednu úroveň níž.

Veřejné dokumenty ukazují, kdo spisy podepisoval

Na úřední desce magistrátu lze dohledat konkrétní případy, v nichž společnost DIP vystupovala před odborem Aleše Krejči a dokument za ředitele podepsal jeho zástupce Jan Krejčí.

Jaromírova: DIP podala žádost, Jan Krejčí podepsal návrh

Dne 7. dubna 2026 zahájil magistrát na základě žádosti společnosti Dopravní inženýring Praha řízení týkající se dočasného zákazu zastavení při rekonstrukci Jaromírovy ulice. Návrh opatření z 10. dubna 2026 uvádí jako ředitele odboru Aleše Krejču, ale v zastoupení je podepsán Janem Krejčím. Spis zpracoval jiný zaměstnanec odboru.

Budovatelská: DIP zastupovala Eurovii

V dalším případu podala DIP na základě plné moci žádost za společnost Eurovia. Investorem stavby byla Technická správa komunikací hlavního města Prahy. Také opatření z 28. května 2026 je uvedeno jménem ředitele Aleše Krejči, ale podepsal je v zastoupení Jan Krejčí.

Tyto dokumenty samy o sobě nedokazují korupci, nezákonné rozhodnutí ani zvýhodnění žadatele. Potvrzují však tři důležité skutečnosti: firma vlastněná partnerkou a bratrem ředitele před jeho odborem skutečně vystupovala, Jan Krejčí její případy skutečně podepisoval a nešlo pouze o hypotetickou možnost zmíněnou při interní kontrole.

Čtvrt miliardy není škoda ani veřejná zakázka

Částka téměř 253 milionů korun patří k nejvýraznějším údajům celé kauzy – a zároveň k nejsnáze zkreslitelným. Podle policejních podkladů, které popsaly Seznam Zprávy, měla DIP mezi lety 2016 a 2026 celkem 208 odběratelů, 3 495 obchodních plnění a fakturovaný objem 252 758 419 korun.

Nejde o policií vyčíslenou škodu, součet úplatků ani automaticky nelegální výnos. Jde o celkový objem obchodní činnosti firmy za deset let. Do této sumy mohou patřit legitimní i policií zpochybňovaná plnění, veřejní i soukromí zákazníci.

Úplně jinou veličinou jsou přímé smlouvy s veřejnými institucemi. Hlídač státu evidoval u společnosti DIP v době přípravy článku 50 smluv zveřejněných v registru smluv za přibližně osm milionů korun. Veřejně viditelné smlouvy tak představují jen malou část celkového fakturovaného objemu.

Údaj Co znamená Co neznamená
252 758 419 Kč Celkový fakturovaný objem DIP uváděný v policejních podkladech za roky 2016 až 2026. Není to automaticky škoda, úplatek ani objem veřejných peněz.
50 smluv / přibližně 8 mil. Kč Smlouvy zachycené v registru smluv a agregované Hlídačem státu. Není to úplný obrat firmy ani úplný objem zakázek souvisejících s veřejnými projekty.
208 odběratelů / 3 495 plnění Rozsah klientely a fakturace podle policejního dokumentu popsaného médii. Sám o sobě nedokazuje, že každý zákazník nebo každé plnění bylo součástí trestné činnosti.

Soukromá platba, veřejné rozhodnutí

Rozdíl mezi téměř 253 miliony obratu a osmi miliony viditelných veřejných smluv není účetní záhada. Může být přímo důsledkem modelu, který policie podle médií prověřuje.

Nešlo by totiž nutně o klasickou manipulaci veřejné zakázky. Stavební nebo dopravní firma potřebovala projektovou dokumentaci a následné rozhodnutí magistrátního odboru. Dokumentaci si mohla objednat u soukromé firmy DIP, zaplatit ji z vlastních peněz a potom ji předložit odboru, který o žádosti rozhodoval. Soukromá platba se v registru smluv neobjeví, přesto může být spojená s výkonem veřejné moci.

  1. Investor nebo dodavatel potřebuje uzavírku, dopravní značení či jiné opatření.
  2. Objedná si zpracování dokumentace u soukromé projekční firmy.
  3. Projektová firma dostane zaplaceno přímo od klienta.
  4. Dokumentace je předložena magistrátnímu odboru.
  5. Odbor rozhodne, zda žádosti vyhoví.

Podle vyšetřovatelů, jejichž závěry citovaly Seznam Zprávy, se měl Aleš Krejča podílet na každodenní činnosti DIP, vytvářet dokumentace a mít přístup k firemnímu účtu, z něhož se hradily i soukromé výdaje. Následně měl ve své úřední pozici ovlivňovat rozhodování. Jan Krejčí měl obdobným způsobem působit v menším rozsahu přes společnost JMCC a současně pracovat také na dokumentacích DIP.

To je policejní verze, nikoli pravomocný závěr soudu. Vysvětluje ale, proč kontrola omezená na veřejné zakázky nemusí zachytit jádro podezření. Peníze mohly přicházet od soukromých společností, zatímco hodnotou poskytované „výhody“ měl být přístup k veřejnému rozhodování.

Pravidla Praha měla. Proč nezabrala?

Etický kodex nečekal na jméno v obchodním rejstříku

Magistrát nemusel vymýšlet novou definici střetu zájmů. Jeho vlastní etický kodex požadoval, aby zaměstnanci předcházeli i možnému střetu soukromého zájmu s výkonem práce. Za soukromý zájem považoval výhodu nejen pro samotného zaměstnance, ale také pro jeho rodinu, blízké a příbuzné osoby nebo podnikatelsky propojené subjekty.

Kodex rovněž zakazoval zvýhodňování blízkých osob, klientelismus, nepotismus a použití informací získaných při práci k vlastnímu prospěchu nebo k prospěchu jiných. Podstatné porušení jeho zásad mělo být považováno za porušení pracovních povinností.

Z veřejně popsaného výsledku kontroly z roku 2024 není zřejmé, proč firma partnerky a bratra nebyla považována alespoň za potenciální soukromý zájem vyžadující hlubší prověření. Argument, že úředník ve firmě oficiálně nefiguroval, odpovídá obchodnímu rejstříku. Neodpovídá ale celé šíři vlastních etických pravidel Prahy.

Procedura pro anonymní oznámení existovala

V oficiální odpovědi z dubna 2026 magistrát uvedl, že anonymní oznámení upozorňující na korupci vyřizuje stejným procesem a ve stejných lhůtách jako oznámení neanonymní. Město tedy mělo oznamovací kanál, právní odbor, kontrolní pracovníky i etický kodex.

Kauza proto neklade jen otázku, zda Praha měla dost pravidel. Klade nepříjemnější otázku: zda je dokázala použít proti vysoce postavenému úředníkovi ve chvíli, kdy oznamovatel popsal konkrétní rodinné a obchodní vazby.

Oddělený problém: billboardy

Ředitel magistrátu Tomáš Havel v jiné věci později uznal, že Krejčův odbor dlouhodobě nerespektoval některá zákonná ustanovení a aktuální právní názor nadřízeného orgánu při povolování billboardů. Tento spor není podle dostupných informací součástí korupčního trestního řízení. Ukazuje však, že pochybnosti o kontrole odboru nevznikly pouze kvůli jedné rodinné firmě.

Přenesená působnost neznamená nulovou odpovědnost

Piráti mají pravdu v tom, že politik nesmí úředníkovi nařizovat, jak má rozhodnout konkrétní žádost v přenesené působnosti. Primátor ani náměstek pro dopravu nemohou telefonovat referentovi a požadovat schválení nebo zamítnutí určité uzavírky.

Z toho ale neplyne, že za kontrolu zaměstnanců, střet zájmů, přidělování spisů a fungování vnitřních procedur nikdo politicky ani manažersky neodpovídá.

Zákon o hlavním městě Praze stanoví, že ředitel magistrátu je nadřízený všem zaměstnancům zařazeným do magistrátu a plní vůči nim úkoly zaměstnavatele. Za plnění úkolů v samostatné i přenesené působnosti odpovídá primátorovi. Rada města se zároveň podílí na personálním systému, protože ředitele odborů jmenuje a odvolává na návrh ředitele magistrátu.

Veřejná přestřelka mezi ODS a Piráty tak nabízí dvě neúplné zkratky. Tvrzení, že odbor jednoduše „patřil Pirátům“, přehlíží zákonnou nezávislost jednotlivých správních rozhodnutí. Tvrzení, že kvůli přenesené působnosti nenese politické vedení žádnou odpovědnost, zase přehlíží personální, kontrolní a organizační pravomoci města.

Zdeněk Hřib udělal první nutný krok, když podnět předal úřední struktuře. Otevřenou otázkou zůstává, zda obdržel celý výsledek kontroly, zda znal způsob převedení spisů na Jana Krejčího a zda po uzavření podnětu požadoval následnou kontrolu. Tehdejší ředitel Martin Kubelka by měl vysvětlit, proč podle něj jeho odpovědnost skončila samotným předáním oznámení dál. A magistrát musí uvést, kdo přesně prověření vedl, kontroloval a schválil.

Nový audit může minout podstatu kauzy

Pražská koalice po zásahu oznámila pět opatření. Chce získat výsledky kontrol ministerstva dopravy, prověřit pravidla střetu zájmů, zkontrolovat městské organizace, zvýšit transparentnost a zadat nezávislé prověření veřejných zakázek souvisejících s dopravně-inženýrskými rozhodnutími.

Právě formulace o veřejných zakázkách je problematická. Pokud podezřelý model fungoval tak, že soukromá stavební firma zaplatila soukromé projekční společnosti a teprve potom předložila dokumentaci magistrátu, nemuselo mezi městem a DIP vzniknout žádné smluvní plnění. Audit registru smluv nebo zakázek by tak prověřil pouze viditelnou část obchodů.

Účinný audit musí propojit nejméně čtyři datové vrstvy:

  • všechny správní spisy, ve kterých DIP nebo JMCC vystupovaly jako žadatel, zástupce či zpracovatel dokumentace;
  • přidělení jednotlivých spisů, jejich zpracovatele a podepisující osoby;
  • objednávky a platby veřejných i soukromých klientů;
  • časovou osu, rychlost a výsledek řízení v porovnání s jinými projektanty.

Praha ve svém zveřejněném oznámení neuvedla podrobnou metodiku, rozsah ani způsob výběru nezávislého prověřovatele. Dokud tyto informace nezveřejní, nelze posoudit, zda kontrola zasáhne údajný mechanismus, nebo jen bezpečně spočítá smlouvy, které už jsou veřejně dostupné.

Otázky, na které veřejné zdroje nedávají odpověď

  1. Kdo přesně prověřoval podnět z roku 2024 a jaké důkazy zkoumal?
  2. Proč firma partnerky a bratra nebyla považována za soukromý zájem podle etického kodexu?
  3. Kolikrát Aleš Krejča oznámil možný střet zájmů a jak na oznámení zaměstnavatel reagoval?
  4. Existují usnesení o podjatosti a o určení jiné úřední osoby podle správního řádu?
  5. Proč byly spisy přiděleny právě přímému podřízenému Janu Krejčímu a byla prověřena jeho nezávislost?
  6. Měli úředníci písemný souhlas s případnou vedlejší výdělečnou činností?
  7. Kolik řízení mezi lety 2014 a 2026 se týkalo DIP nebo JMCC a kdo je vyřizoval?
  8. Zahrne nový audit také soukromé objednávky, nebo jen veřejné zakázky?

O vině obviněných rozhodne až soud. Praha ale nemusí čekat na konec trestního řízení, aby vysvětlila vlastní postup z roku 2024. Zveřejnění anonymizovaného podnětu, kontrolního spisu, záznamů o podjatosti a přesného zadání nového auditu by vyšetřování policie nenahrazovalo. Umožnilo by pouze veřejnosti posoudit, zda městský kontrolní systém skutečně hledal odpovědi na položené otázky.

Presumpce neviny chrání obviněné před předčasným odsouzením. Nezbavuje magistrát povinnosti vysvětlit, proč konkrétní varování, které se v podstatných bodech podobá dnešnímu policejnímu podezření, označil za nedůvodné.

Zdroje a dokumenty

Zdroje a dokumenty
  1. ČT24: Policie po zásahu obvinila šest lidí a dvě firmy
  2. Seznam Zprávy: Podnět z roku 2024 a interní kontrola magistrátu
  3. Seznam Zprávy: Policejní verze fungování DIP a JMCC
  4. iROZHLAS: Postup odboru při povolování billboardů
  5. Hlídač státu: Dopravní inženýring Praha
  6. MHMP: Jaromírova, návrh opatření z 10. dubna 2026
  7. MHMP: Budovatelská, opatření z 28. května 2026
  8. Etický kodex zaměstnanců pražského magistrátu
  9. Správní řád, § 14 – vyloučení pro podjatost
  10. Zákon o hlavním městě Praze
  11. Praha: Pět kroků k posílení kontrolních mechanismů

**Poznámka redakce:** V článku jsou uváděna jak ověřená fakta z dostupných dokumentů a soudních spisů, tak i názory a tvrzení přímých účastníků či svědků událostí. Tam, kde není možné doložit jednoznačná fakta, jsou informace označeny jako hypotézy, domněnky nebo svědectví. Kompletní metodiku ověřování faktů najdete v sekci Metodika DoSvetla.cz.


Komentáře

Váš komentář bude zveřejněn až po schválení redakcí nebo se přihlaste.