Stát přijal kryptoměny pocházející z darknetového tržiště, spustilo lavinu reakcí. Policie i prokuratura rozjíždějí vyšetřování, do hry vstupují mezinárodní úřady a politikové se snaží hasit škody.

Úvod

V poslední části naší investigativní série sledujeme, co se dělo po propuknutí bitcoinové aféry. Odhalení, že stát přijal kryptoměny pocházející z darknetového tržiště, spustilo lavinu reakcí. Policie i prokuratura rozjíždějí vyšetřování, do hry vstupují mezinárodní úřady a politikové se snaží hasit škody. Z Tomáše Jiřikovského je znovu prchající podezřelý a z rezignovaného ministra Blažka potenciální obviněný. Tato třetí větev příběhu ukazuje, jak rychle se dobrá vůle změní v trestní stíhání a politickou krizi, a ptá se: Jaké ponaučení si z bitcoinové aféry odnese český stát?

Na stopě: Policejní vyšetřování nabírá obrátky

Koncem května 2025, krátce poté co kauza vyšla najevo, se do věci vložila Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) a olomoucké Vrchní státní zastupitelství. Okamžitě začali prověřovat, zda přijetím daru nedošlo ke spáchání trestného činu – konkrétně legalizace výnosů z trestné činnosti (praní peněz) a možného zneužití pravomoci úřední osoby. Policisté začali shromažďovat dokumenty z ministerstva spravedlnosti, vyslýchat svědky a analyzovat finanční transakce. Prioritou bylo zajistit zbývající bitcoiny, které Jiřikovský nezískal zpět či neodklonil. Ministerstvo financí upozornilo, že by mohlo jít o výnosy z trestné činnosti, a tak bylo nutné zakročit, aby peníze nemizely dál.

Zajímavý moment nastal začátkem června: ukázalo se, že darované bitcoiny (468 BTC), které stát v březnu přijal, už byly promptně prodány v aukcích téměř za miliardu korun. Úředníci Blažkova resortu to brali jako úspěch – peníze chtěli využít pro odškodnění obětí zločinů. Jenže nyní se na tyto prostředky pohlíželo jako na potenciálně špinavé. Policie ve spolupráci s Finančním analytickým úřadem začala „mrazit“ výnosy z prodeje bitcoinů na účtech a burzách, kam se dostaly. Cílem bylo, aby případný soud mohl nelegální výnos zabavit, a také ochránit kupce, kteří bitcoiny v dobré víře vydražili, před následnými spory. Ministerstvo spravedlnosti se dokonce samo přihlásilo jako poškozený subjekt v budoucím trestním řízení – paradoxně chtělo hájit zájmy státu, který by v důsledku mohl o utržené peníze přijít ve prospěch obětí podvodu.

Součástí vyšetřování bylo i důkladné zmapování rolí jednotlivých úředníků. Pavel Blažek, už bývalý ministr spravedlnosti, se ocitl v centru pozornosti detektivů. Prověřovalo se, zda při sjednání daru nepřekročil své pravomoci či vědomě nepřimhouřil oko nad varováními. Stejně tak náměstek Radomír Daňhel, který byl u notářského aktu a měl detailní informace, čelil otázkám, co věděl o původu bitcoinů a proč nezasáhl. Vyšetřovatelé zjišťovali, zda šlo „jen“ o hrubou nekompetentnost, nebo o záměrné krytí praní peněz. První indicie – například fakt, že ministerstvo financí posílalo varovné stanovisko už v únoru 2025, které však Blažkův tým ignoroval – nasvědčovaly spíše nedbalosti hraničící s ignorancí. Jenže s přílivem dalších důkazů (třeba interní e-mailové komunikace) se objevily i úvahy, zda někdo na ministerstvu záměrně nevytvořil podmínky pro legalizaci Jiřikovského miliard. Tato otázka zůstávala ve vzduchu a její zodpovězení bylo úkolem pro probíhající trestní řízení.

Mezinárodní rozměr: FBI a hon na mince

Od okamžiku, kdy vyšlo najevo napojení kauzy na Nucleus Market, bylo jasné, že nejde o čistě domácí záležitost. Darknetové tržiště s takovou sumou bitcoinů upoutalo pozornost i za hranicemi. Česká policie proto navázala spolupráci s americkou FBI, která má s vyšetřováním darknetových zločinů bohaté zkušenosti. Spojené státy měly ostatně o Nucleus Market svůj vlastní zájem – podobně jako v případě Silk Road šlo o globální platformu pro obchod s drogami a zbraněmi a pravděpodobně i americké občany mezi obchodníky a zákazníky.

FBI poskytla české NCOZ analytickou podporu při sledování pohybu Jiřikovského bitcoinů po světě. Předpokládalo se, že část kryptoměn mohla být směněna přes zahraniční burzy, směnárny nebo „mixéry“ (služby na zatemnění stop na blockchainu). Díky spolupráci se zahraničím se podařilo mezinárodně vystopovat některé převody – například se zjistilo, že Jiřikovský či jeho lidé zkoušeli převést větší objemy bitcoinů do běžných peněz přes asijské krypto burzy. Právě zde naráželi na regulace proti praní peněz: burzy podle zákona požadovaly doložit původ peněz. A tady se dostáváme k překvapivému detailu celé aféry. Již během jara 2025 se Jiřikovský evidentně snažil prodat část svých zbývajících bitcoinů. K tomu potřeboval prokázat, že nejde o kriminální výnos. A jako „alibi“ použil darovací smlouvu se státem. Kryptoměnové směnárně předložil notářsky ověřený dokument o tom, že české ministerstvo spravedlnosti přijalo od něj bitcoiny jako dar, takže prý všechny jeho mince jsou legálně nabyté – vždyť kdyby pocházely z trestné činnosti, stát by je přece nepřijal! Tato absurdní, ale formálně na papíře existující obhajoba skutečně nějakou dobu procházela. Teprve když kauza vyplula veřejně, směnárna i policie pochopily, oč jde, a kanál se uzavřel. Pro vyšetřovatele to byl důležitý důkaz Jiřikovského úmyslu: dar měl posloužit jako nástroj k praní peněz.

Američané se rovněž začali zajímat, zda na Jiřikovského a spol. nelze rozšířit některá obvinění i za aktivity na darknetu, které spadají do jejich jurisdikce. Pokud by se prokázalo, že Nucleus Market spravoval či spoluspravoval Čech, mohly by USA požadovat jeho vydání nebo samy vznést obvinění například z mezinárodního obchodování s drogami či hackerských útoků. V polovině roku 2025 se tak česká bitcoinová kauza ocitla i v mezinárodních zpravodajských servisech. Pro obraz ČR to nebyla hezká podívaná: členský stát EU, jehož ministerstvo přijalo milióny eur od člověka spojovaného s největším drogovým e-shopem světa. Nechyběla ani srovnání s „banánovou republikou“ a tvrdá kritika na adresu českých úřadů za jejich selhání. Na druhou stranu právě zapojení mezinárodních sil naznačovalo, že pachatelé neuniknou spravedlnosti jen tím, že překročí hranice. A že snaha vyčistit kryptoměnový ekosystém od zločinu je společná na úrovni civilizovaných zemí.

Útěk na východ, návrat v poutech

Tváří v tvář rozjíždějícímu se vyšetřování zvolil Tomáš Jiřikovský strategii útěku. Koncem května 2025, když případ praskl v médiích, zmizel z Česka. Tehdy nebyl obviněn, nebyl důvod mu bránit v cestě. Jeho advokát Kárim Titz tvrdil, že klient jen odjel na plánovanou dovolenou. Ovšem nebyla to dovolená ledajaká: Jiřikovský odcestoval do jihovýchodní Asie a záhy se zjistilo, že se zdržuje na Tchaj-wanu. Tento ostrov nemá s ČR uzavřenou smlouvu o vydávání zločinců, takže z hlediska práva byl Jiřikovský dočasně v bezpečí. Česká policie jej však nechala sledovat v zahraničí prostřednictvím zpravodajských služeb. K žádnému dramatickému zatýkání v cizině nedošlo – možná i proto, že mezitím Jiřikovskému došlo, že útěk natrvalo nemá budoucnost. V červenci 2025 se nečekaně vrátil zpět do České republiky. Možná si myslel, že pokud se dobrovolně vrátí a bude spolupracovat, vyhne se vazbě či dalšímu trestu. Pokud to byl plán, nevyšel. Policisté o jeho návratu věděli předem a bedlivě ho sledovali od chvíle, kdy vstoupil na naše území. Chtěli mít jistotu, že už znovu neunikne – a zároveň doufali, že je dovede k dalším důkazům.

V noci ze 14. na 15. srpna 2025 udeřili. Policisté spustili koordinovanou akci na asi deseti různých místech najednou. Jedním z nich byl Jiřikovského dům v Břeclavi. Když si pro něj přišli, pokusil se schovat na střeše – marně. Ještě ten večer skončil Jiřikovský v poutech a putoval do cely předběžného zadržení. Zároveň policie zasahovala i u několika jeho blízkých osob; například u bratra, kde zabavila telefony. Při prohlídkách bylo nalezeno i hmatatelné bohatství: média přinesla zprávu, že vyšetřovatelé objevili dvě velké bedny plné balíčků bankovek v eurech v celkové hodnotě kolem 30 miliónů korun. Dále zajistili počítače a hardwarové peněženky – údajně až osm různých kryptopeněženek, ke kterým měl Jiřikovský přístup. To naznačuje, že kromě bitcoinu mohl disponovat i dalšími kryptoměnami či tokeny (což se ostatně potvrdilo, měl i určité obskurní alternativní coiny, byť v řádově menší hodnotě). Jiřikovský byl na místě obviněn z praní peněz a poněkud překvapivě také z nedovoleného obchodování s drogami – zřejmě na základě nových indicií, že v poslední době opět na černém trhu obchodoval nebo se o to pokusil. Státní zástupce obratem navrhl uvalit na něj vazbu, což soud potvrdil. Argument byl jasný: obava z útěku a pokračování v trestné činnosti. Jiřikovský se tak vrátil tam, kde už jednou byl – za mříže, tentokrát s vidinou dalšího procesu, který může být ještě složitější než ten první.

Politické důsledky a ponaučení

Bitcoinová aféra neměla dopad jen na aktéry v pozadí, ale zatřásla i celou politickou scénou. Pavel Blažek pod tlakem rezignoval na post ministra spravedlnosti už 30. května 2025 a jeho domovská ODS mu pozastavila členství. Premiér Petr Fiala (ODS) se ocitl ve složité situaci – musel čelit kritice opozice i veřejnosti, že v jeho vládě došlo k tak skandálnímu selhání. Opoziční hnutí ANO a SPD využily kauzu k maximálnímu útoku: vyvolaly hlasování o nedůvěře vládě. To se konalo 18. června 2025 – Fialův kabinet jej sice těsně ustál, ale politické škody byly značné. Důvěra veřejnosti v to, že vláda bojuje proti korupci a organizovanému zločinu, utrpěla. Někteří komentátoři mluvili o nejhorším skandálu za posledních 30 let a přirovnávali ho k temným kauzám 90. let. Česká republika si v očích zahraničí vysloužila nelichotivou nálepku a premiér Fiala musel hasit požár i na mezinárodní úrovni – ujišťovat partnery, že Česko není „prádelna peněz“ a že šlo o individuální selhání.

Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se ihned po nástupu snažila zvýšit transparentnost. Nechala vypracovat detailní časovou osu událostí v kauze a zadala externí audit firmě Grant Thornton. Ten potvrdil alarmující věc: na ministerstvu byly už před darováním známé informace o riziku, že bitcoiny mohou pocházet z trestné činnosti, přesto se dar realizoval. Audit odhalil i díry v procesech a nulovou koordinaci s dalšími úřady. Decroix okamžitě zastavila veškeré další přijímání darů v kryptoměnách a oznámila, že do budoucna musí existovat jasná metodika, jak podobné případy posuzovat – ideálně ve spolupráci s FAÚ a bezpečnostními složkami ještě před tím, než by stát něco přijímal. Ve vládní koalici případ urychlil debaty o přísnějších zákonech proti praní peněz, včetně větší kontroly kryptoměnových aktivit. Ozývaly se hlasy, že kryptoměny v rukou státu (např. zabavené kriminální výnosy) by měly být spravovány centralizovaně ministerstvem financí, aby se neopakoval haos z tohoto případu.

Politicky se ODS ocitla v defenzivě. Ačkoli Blažek tvrdil, že nic neudělal nezákonného, jeho „křišťálově čistá“ transakce se stala symbolem opaku. Vládní koalice SPOLU dostala varování, že profesní selhání jednotlivce může ohrozit důvěryhodnost celé vlády. Ponaučení z kauzy shrnuli komentátoři jasně: stát nesmí být naivní, zejména ne vůči lidem s kriminální minulostí, a musí dohnat svůj zpoždění v chápání nových fenoménů, jako jsou kryptoměny. Pokud úředníci nerozumí technologii, nemohou správně vyhodnotit rizika – a pak se může opakovat situace, kdy stát nevědomky legitimizuje peníze z drog a zbraní. Skandál také obnažil nedostatky v komunikaci mezi úřady (spravedlnost, finance, policie) a poukázal na nutnost mezinárodní spolupráce při potírání kyberzločinu. Jeden z komentátorů trefně poznamenal, že v této kauze nakonec „vítězem je darknet a poraženým Česká republika“. Hořké konstatování, které by však mohlo posloužit jako impuls k reformám.

Závěr

Bitcoinová aféra roku 2025 vstoupí do dějin jako dokonalá bouře na pomezí světa zločinu, kryptoměn a politiky. Co začalo jako zdánlivě altruistický čin – dar kryptoměny státu – se proměnilo v učebnicový případ praní špinavých peněz, do nějž byly vtaženy nejvyšší patra státní správy. Třetí, závěrečná větev tohoto příběhu ukázala, že spravedlnost si nakonec našla cestu: vyšetřovatelé odvedli svou práci, klíčový aktér skončil znovu před soudem a politická reprezentace musela vyvodit odpovědnost. Zda budou potrestáni také ti, kdo svou lehkovážností či úmyslem umožnili tento skandál, ukážou až další měsíce a roky – vyšetřování na ministerstvu spravedlnosti i celý soudní proces s Jiřikovským jsou totiž teprve na začátku.

Jisté je, že tahle kauza už nyní slouží jako varování. Varování, že stát musí držet krok s dobou – porozumět kryptotechnologiím, investovat do analytických nástrojů a školit své úředníky, aby je žádný „kryptogauner“ znovu nenachytal na švestkách. A také jako připomínka, že transparentnost a mezinárodní spolupráce jsou nejúčinnější zbraně proti zločinům, které neznají hranic. Bitcoinová aféra skončila pádem jednoho ministra a zatčením jednoho podvodníka, ale zároveň odstartovala debatu, jež může zlepšit odolnost systému proti podobným hrozbám. Pokud si Česká republika z této hořké lekce vezme ponaučení, snad už příště nebudeme svědky toho, že by státní instituce přijaly miliardový „dar“ od kriminálníka, aniž by tušily, odkud peníze přišly.

Zdroje a dokumenty

• ČT24 – Speciál: Bitcoinová kauza (debata a reportáže, červen 2025) – veřejně dostupné (iVysílání ČT24)
• Seznam Zprávy – Jiřikovského zadržení a obvinění (15. 8. 2025) – článek volně dostupný
• Seznam Zprávy – Dar jako pokus o praní peněz (3. 7. 2025) – článek volně dostupný
• Hospodářské noviny – Bitcoinová aféra a politické důsledky (analýza, říjen 2025) – přístup pouze pro předplatitele
• Ministerstvo spravedlnosti – Zpráva o interním auditu bitcoinového daru (září 2025) – interní dokument (manažerské shrnutí zveřejněno, plná zpráva neveřejná)
• Rozhovor CNN Prima – Vladimíra Dvořáková: Stát legalizoval peníze z podsvětí – kritický komentář (volně dostupný)

**Poznámka redakce:** V článku jsou uváděna jak ověřená fakta z dostupných dokumentů a soudních spisů, tak i názory a tvrzení přímých účastníků či svědků událostí. Tam, kde není možné doložit jednoznačná fakta, jsou informace označeny jako hypotézy, domněnky nebo svědectví. Kompletní metodiku ověřování faktů najdete v sekci Metodika DoSvetla.cz.